1

Alexandrie, rok 68 našeho letopočtu

V zastrčené skrovné chatrči ve východní části Alexandrie, osvětlené jen několika malými olejovými kahany, nehybně ležel stařec na úmrtním loži. Seděl u něho jeho věrný žák Eliezer, kdysi bohatý obchodník s látkami z Judeje, který opustil svůj obchod, aby následoval svého učitele.

Protagonisté tragédie, jež se odehrála před pětatřiceti lety, už nežili. Uplynulo o málo víc než tři desítky let od Ježíšova ukřižování na Golgotě; čtyřiadvacet let od chvíle, kdy byl římský prefekt Pontius Pilatus vypovězen císařem Caligulou do Galie a spáchal sebevraždu; dvacet ode dne, kdy Kaifáš, předseda Velkého Sanhedrinu, zemřel za podivných okolností.

Jedenáct z dvanácti apoštolů, kteří doprovázeli Mistra při Poslední večeři ve čtvrti Sion, postihl stejný osud. Petra dal Nero právě před rokem v Římě ukřižovat hlavou dolů; Bartoloměj se vydal do Turecka, kde ho nějací lapkové zaživa stáhli z kůže; Tomáš onemocněl a zemřel v Indii kdesi na předměstí; Matouš pokojně zesnul po dlouhém životě, zasvěceném šíření Mistrova učení v Etiopii, Persii a Makedonii; Jakub byl na příkaz velekněze Ananiáše mučen a pak zaživa svržen ze skály; Ondřej, Petrův bratr, byl ukřižován v řeckém Patrasu; Jakub Větší měl být sťat z příkazu Heroda Agrippy; Jana, Jakubova bratra, dá Domitianus uškvařit ve vroucím oleji; Filip bude na rozkaz římského prokonzula ukřižován ve městě Hierapolis; Juda Tadeáš zemře na severu Persie a Šimon Zélóta podsto