PAVUČINA KLETEB:
KORUNOVAČNÍ
KLENOTY – LIDICE,
MAKOTŘASY, LEŽÁKY

Za okny panuje bohapustá tma, ale uvnitř středověké zlatnické dílny je světlo jako ve dne. Na jednoduchém dřevěném stole leží hotový poklad. Téměř stovka drahokamů, pečlivě uložených hned vedle perel, a to včetně mohutných safírů. Zvláštní místo zaujímá zlatá schrána, kterou zlatník střeží tak pečlivě, že nechodí ani spát. Je mu jasné, že kdyby relikvie v ní ukrytá zmizela, zaplatí za to nejen on, ale i celý český národ. Není to jen obava o vlastní život, co ho nutí takto přemýšlet, ale něco mnohem posvátnějšího – otázka národní tradice a cti. V útrobách relikviáře totiž leží věc, pro kterou jsou někteří schopni vraždit, totiž trn z koruny Ježíše Krista. Koruny, která se stala předobrazem královské moci a zbožnosti. Magická relikvie v magické době Karla IV. budí samozřejmě rozruch a ještě po staletí se o ní budou vyprávět legendy. Na svět totiž přichází nejvýznamnější český symbol – svatováclavská koruna.

Nevíme, jak dotyčný zlatník vypadal, ani jak se jmenoval, a vlastně vůbec nevíme, kdy a kde se příběh odehrál, ale nelze mu upřít rozvahu a um, který dodnes obdivuje celý svět. Snad byl starší, protože jeho práce vykazuje velkou dávku trpělivosti a zkušenosti. Možná byl menší šlachovité postavy, typické pro středověk. A snad měl u sebe i mladšího tovaryše, který mu pomáhal. Pak mezi nimi mohl docela dobře toho posvátného večera probíhat nějaký takovýto rozhovor:

Tovaryš: „Bude to velká věc, ta korunovace.“

Mistr: „Nikdo si nezaslouží větší cti a uznání, než náš král. Ostatně, korunovat ho nebude nikdo jiný, než samotn