Kapitola 1.2
DO ČEHO INVESTOVAT

Konečně vím, co odlišuje člověka od zvířete: finanční potíže.

Jules Renard

Než se začneme zabývat tím, jak nejlépe peníze rozmnožovat, musíme si něco říci o aktivech, do kterých je můžeme vložit. Aktivum je v podstatě cokoliv, co má hodnotu. Pro naše účely je důležité, aby takové aktivum svou hodnotu v budoucnu zvyšovalo, nebo minimálně udrželo reálnou kupní sílu do něho investovaných peněz.

Pokud si za svou výplatu pořídíte novou herní konzoli, těžko lze předpokládat, že v čase svou hodnotu zvýší. Samozřejmě také pokládáme dokončení 32. levelu oblíbené hry nad třetí hodinou ranní za hodnotu samu o sobě, ale těžko nám zajistí finanční nezávislost, o které jsme dříve hovořili.

Obecně lze říci, že investiční aktiva zahrnují skutečně širokou škálu možností, do čeho investovat. Od tradičních aktiv typu akcií přes zlato, státní dluhopisy, pomerančový džus, vepřové boky až po různé druhy takzvaných finančních derivátů.

Co je to finanční derivát?

Derivát je druh aktiva, který je odvozený (derivovaný) od jiného druhu aktiva. Deriváty vznikly, aby umožnily uzavírat investiční pozice, které by s tradičními aktivy nebylo možné uzavřít. Pokud chce například někdo nakoupit akcii, ale zároveň nechce nést riziko toho, že cena akcie klesne, může si koupit finanční derivát, který mu to zajistí. Za toto snížení rizika ale musí zaplatit, což mu snižuje možný zisk. Mezi deriváty patří například futures nebo opce.

Vzhledem k tomu, že většina čtenářů nemá mnohaleté zkušenosti s investováním, zaměříme se především na tradiční aktiva neboli tradiční finanční či investiční instrumenty. Až na drobné výjimky přitom půjde o aktiva, která je možné nakoupit v českém prostředí[3]. Ještě předtím si ale řekneme něco o magickém trojúhelníku, který můžete vidět na obrázku č. 2. Základní tři ukazatele, jak se dívat na investiční aktiva neboli jednotlivé finanční produkty, jsou: výnos, riziko a likvidita. Obecně platí, že každý investor požaduje od aktiva co nejvyšší očekávaný budoucí výnos, co nejnižší riziko a co nejvyšší likviditu. Výnosem zjednodušeně rozumíme to, o kolik procent se nám zhodnotí původní investice. Rizikem je v tradičním pojetí myšlena pravděpodobnost, s jakou tohoto výnosu můžeme, nebo také nemusíme dosáhnout. A konečně likviditou se míní rychlost, s jakou můžeme aktivum prodat, a tím pádem získat zpět vložené prostředky.

Obrázek 2: Magický trojúhelník (zdroj: Investiční praxe)

Čím více se blížíme jedné straně trojúhelníku, tím se vzdalujeme od ostatních. V praxi tedy aktivum s vysokým výnosem s sebou nese i velké riziko, že utrpíme ztrátu. Aktiva s nízkým rizikem zase bývají vysoce likvidní, ale na druhou stranu také málo výnosná (například termínovaný účet v bance). A v čem je ta magie? V praxi se každý snaží tento trojúhelník překonat a přiblížit se zároveň k více jeho vrcholům. Ostatně takové kouzlení stálo i na začátku finanční krize z roku 2007 – banky si chtěly udržet výnosnost poskytnutých hypoték, snížit riziko tím, že ho převedly na jiné subjekty, a zároveň zvýšit likviditu tím, že začaly s hypotékami obchodovat. Tenkrát se jim ale při kouzlení králík v klobouku ztratil.

Nyní se již dostáváme ke konkrétní nabídce aktiv, do kterých můžeme vložit peníze. Následující tabulka uvádí pouze výčet některých druhů aktiv (investičních instrumentů či finančních produktů), které mohou připadat v úvahu při individuálním investování v rozsahu menším než velkém. Pro ještě větší investice by připadaly v úvahu například i nemovitosti či celé podniky. V širším smyslu lze mezi investiční aktiva zařadit i vzdělání či pořízení potomků. Výpočet jejich výnosnosti a rizika je pak ale obtížnější.

Tabulka 1: Investiční instrumenty pro drobné investory (zdroj: Investiční praxe)

Běžný účet

V podstatě se nejedná ani o investiční aktivum. Slouží spíše jako odkladiště hotovosti. Jeho výhodou je možnost okamžitého výběru hotovosti či přímá platba z účtu nejčastěji formou platební karty. Výnos...