Utváření operantního psa
Majitel „snadno vycvičitelného“ psa má před vámi náskok. Tito psi chápou uznání od psovoda jako motivaci. Vašeho psa naopak vůbec nezajímá, jestli ho uznáváte nebo ne. Před tím, než vůbec začnete s výcvikem, musí váš pes chtít pracovat. Poddajní psi prostě sedí a čekají na povel svého pána, a váš pes má zatím na práci cokoli ze stovek aktivit, které se neslučují se spoluprací s vámi – čenichání, chrápání na gauči, štěkání na veverky, schovávání se vám za nohama, zírání do blba atd. Jak chcete svého psa něco naučit, když nejeví nejmenší zájem o vás ani o to, co mu můžete nabídnout? Nezáleží na tom, jestli je váš pes tak plachý, že se z toho třese v kolenou, nabuzený až k explozi nebo tak líný, že ho musíte stáhnout z gauče; váš úkol je stále stejný. Váš pes se musí stát operantním, než cvičením něčeho dosáhnete. Ohó, vsunula jsem sem vědecký termín! Cokoli operantního opravdu v kontextu výcviku znamená toto:
Slovníček
Operantní: Chování nebo odpovědi působí na okolí tak, že vyvolávají odměnu a posilující reakce (Third New International Dictionary, Unabridged, 1993). Psycholog a badatel B. F. Skinner tento termín poprvé použil v souvislosti se svým pokusem na laboratorních potkanech. Umístil je do boxu, ve kterém, když sešlápli pedál, se objevilo žrádlo. Nejdřív potkani pochopitelně box pouze obcházeli – neměli ani tušení, že by mohli učinit něco, co bude mít tak báječný následek, jakým je získání žrádla. Jakmile objevili, že sešlápnutí pedálu způsobilo vydání žrádla, nej