I.
Hlasování a jeho paradoxy

Demokracie není nic jiného než metoda rozhodování prostřednictvím hlasování.

1. Volí se nejen ve volebních místnostech

Začněme tvrzením, že na začátku všeho bylo jídlo. Proti biblickému: „Na počátku bylo Slovo“ je to přízemní, ale i každodenní kritik konzumního způsobu života musí vyrazit do obchodu nebo zajet do supermarketu. Ten sice spíš zvolí místní obchůdek, ale už toto rozhodnutí ho chtěj nechtěj přivádí do světa rozhodování a volby. Právě tím, že dal přednost malé samoobsluze, vlastně hlasoval – a dal hlas tomu, aby tyto prodejny a tento způsob prodeje dále existovaly – zatímco jiní zase dávají hlasy barevným supermarketům.

Ale ti i oni pokračují ve volbě a hlasování nákupem, protože koupit znamenáhlasovat penězi, je to volba mezi tím, co skončí v nákupním vozíku, v supermarketech v nákupním voze, a tím, co zůstane na policích. Tady bude hrát roli leccos – vkus kupujícího, cena a kvalita zboží, a také obsah peněženky, ačkoli často rozhoduje třeba jen to, zda je zákazník hladový – protože hladoví kupují víc.

Ale ať už se cítí jakkoli, nakonec koupí právě tuhle bagetu od tohoto výrobce a za tuto cenu, nebo právě tuto mořskou sůl, a každým nákupem je vysílána zpráva výrobci a obchodníkovi, že svými penězi „hlasuje“ pro to, aby se tento druh chleba pekl a za tuto cenu prodával. To, co naopak zůstává na pultech, je také sdělením – toto, v této kvalitě a za tuto cenu, nechceme, v tuto značku nemáme důvěru, nebo že takové balení je nepraktické. Je to hlas proti.

Zároveň je i každý obchodník nebo výrobce čehokoliv sám stejným voličem, hlasujícím a kupujícím – kupuje si na trhu práci, zaměstnává konkrétní lidi s určitými dovednostmi a musí je zaplatit tak, aby